Jdi na obsah Jdi na menu
 


Malé dějiny o tom jak se v Čechách objevilo sousloví „Dětskýma očima“

Když se v létě 2009 zadalo do hledáčku „Dětskýma očima“, tak našel

Atlas 34 800,

Google 242 000,

JYXO 2950,

Seznam 1280 položek,

Yahoo a Altavista 14 200…

Ale jen obtížně se dohledala první kniha toho jména, která vyšla v roce 1934:

Dětskýma očima –sborník slohových prací žákovských z Českého ráje; Autor/editor: František Křelina, básník a prozaik; * 26. 7. 1903, Podhradí (u Jičína)  † 25. 10. 1976, (Praha )

V šedesátých letech (1965) podobné slohové experimenty zkouší Blanka Ladová (1944 – 2004), výběr vyšel v samizdatu v sborníku „Dětskýma očima – kronika venkovského života“, únor-duben 2001, náklad asi 21 kusů, ZŠ Sojovice.

Profesionálně –ve smyslu vysoké kvality, s cílem, že kniha bude určena večřejnosti –vytváří lounský buditel a ředitel knihovny, dr. Ivo Markvart ve spolupráci se Základní školou J.A.Komenského několik publikací:

BRZY jazyk neomrzí : příběhy, sny, úvahy ( a kresby) dětí z Lounska / k vydání připravil Ivo Markvart ; grafická úprava: Jan Jiskra. -- 1. vyd. -- Louny : Základní škola J.A.Komenského, 1997. -- 41 s.
Můůůůůzeum dětských múz : Úvahy a kresby dětí na téma muzeum / k vyd. připr. Ivo Markvart ; graf. upr. Jan Jiskra. -- 1. vyd. -- Louny : Základní škola J.A.Komenského, 1997. -- 51 s.
Knížka, která získala ocenění nejkrásnější kniha roku 1997 v kategorii literatury pro děti a mládež zpracovává výsledky ankety, která proběhla na ZŠ. J. A. Komenského v Lounech. Žáci tu odpovídali na otázky týkající se tématu "muzeum". Často bizarní kresby i špičková grafická úprava přispěly k vytvoření jedinečného bibliofilského tisku, který měl úspěch i na mezinárodním veletrhu dětské knihy v Bologni.

Dronte rmutů i vermuthů

Texty a kresby z dějin 4. A. Neobvyklý soubor literárních příspěvků jedné pohodové třídy maturantů, kteří se v lounské knihovně účastnili nepovinného předmětu "kavárna". Grafička řeší každou stránku originálně v souladu s textem.

(ne)čtou, (ne)čtou, (ne)čtou - jdou tou cestou klikatou : názory, nápady, postřehy, příběhy a kresby školáků / k vydání připravil Ivo Markvart ; grafická úprava: Jan Jiskra. -- 1. vyd. -- Louny : Městská knihovna, 1999. -- 55 s. : il.
Děti v krajině barev / Ivo Markvart a školáci Lounska ; kresby Lucie Červenáková a Anežka Pšeničková ; grafická úprava Radana Lencová. -- Vyd. 1. -- Louny : Městská knihovna, 2001. -- 10 s. : il.

http://www.mkl.cz/images/knih_pocitac.jpg

http://www.lencova.eu/en/gal_cizinci

Na květech bodláků : čtyři roky v nejsuprovější třídě lounského gymnasia / texty vybral a k vydání připravil Ivo Markvart ; grafická úprava Radana Lencová. -- 1. vyd. -- Louny : Občanské sdružení Knihovna třetího tisíciletí ; Gymnázium Václava Hlavatého ; Městská knihovna, 2003. -- 1 sv., [23] s.

Cizinci tu nejsou cizí! (?) : názory lounských školáků : názory dětí cizinců : pohledy pedagogů / [k vydání připravil Ivo Markvart ; kresby Tsubasa Sato]. -- Vyd.1. -- Louny : Městská knihovna, 2004. -- 46 s. : il. - Vydáno s podporou Ministerstva kultury a Městského úřadu v Lounech

Ukázka:

Můj táta je ze Slovenska, takže jsem tak napůl. Ve třídě se se mnou baví a já se bavím s Miloškem. Je to Vietnamec a je bezva kámoš je jednou z výpovědí školáků z Loun o cizincích z knížky Cizinci tu nejsou cizí!(?). Jiný školák zde píše: Vietnamec z krámku je můj dobrý kamarád. Má obchod a spí v něm, aby ušetřil. Je s ním sranda. Takové komentáře školáků dávají tušit příběhy, které některé děti s novými spolužáky z Vietnamu, Ukrajiny, Číny anebo Japonska zažívají. Karel Poláček by měl hodně nového materiálu ke psaní, kdyby k Édovi Kemlinkovi, Čeňkovi Jirsákovi a dalším hrdinům z Bylo nás pět přidal vietnamského „Miloška“.

Cizinci tu nejsou cizí!(?) představuje tři úhly pohledu na „cizince“. Hlavní část tvoří krátké písemné výpovědi českých školáků o cizincích a „ještě větších cizincích“ (Romech). Dvě další perspektivy, názory dětí cizinců samotných na jejich život v České republice a názory pedagogů na zkušenost s těmito dětmi v jejich třídách, jsou zastoupeny v menší míře. Knížka byla vydána ke konci roku 2004 Městskou knihovnou v Lounech. Editor Ivo Markvart položil lounským školákům a pedagogům několik otázek a shromáždil neuvěřitelných 1120 odpovědí českých školáků a 20 odpovědí dětí cizinců. Z nich jich pro publikování vybral několik desítek.

Ivo Markvart se u odpovědí na své otázky obával většího množství negativních odpovědí vůči cizincům než kolik se jich nakonec sešlo. Ukázalo se totiž, že většina školáků byla spíše pozitivně nastavena na přítomnost nových spolužáků z jiných zemí. A nemělo by to být překvapivé - vždyť i kluci vzali Nazara do party. Začátky v lounských školách však nebyly pro některé děti z ciziny jednoduché a to především kvůli jazyku, neznámému prostředí a případným rasistickým a xenofobním narážkám. Obecně se cizinec v novém prostředí pohybuje na cestě od němého, neznámého či nesrozumitelného k mluvícímu (místním jazykem), bližšímu a srozumitelnějšímu. A „němota“ zde rozhodně není myšlena jako nadsázka. Editor upozorňuje na čínské děti, které začaly navštěvovat základní školu a první dva měsíce se ve třídě více méně dorozumívaly pomocí pantomimy. Podle výpovědí školáků „cizince“ mezi sebe většinou přijali: Dvě děti od nás ze třídy jsou přistěhovalci. (…) Všichni na ni nadávali a nechtěli se s ní bavit. Časem jsem ale poznala, že na ní není nic tak odlišného a začala jsem se s ní bavit. Zaslouží si, abychom se s ní bavili, asi to není nic příjemného. I děti cizinců zmiňují, jak důležitá je pro ně podpora ze strany spolužáků: Někdy se mi stává, že mi někteří lidé nadávají, že jsem Vietnamka. Byla jsem z toho moc smutná. Hodně mi pomohly kamarádky. Ukázaly mi, jak je život krásný a jak je důležité kamarádství.

České děti však potkávají cizince i mimo školu - v obchodech, na tržištích anebo jako spolupracovníky či zaměstnance svých rodičů. Děti například nevidí jen ten stereotypní obraz upracovaných, zaprášených a anonymních ukrajinských dělníků; jeden školák píše o své vesnici u Loun: Je dobré poznat nové lidi, kteří se snaží zapadnout do společnosti. V L. staví nějaká firma most. Tam jsou skvělí Ukrajinci. Učíme se od nich různá slova. Jsou kamarádský a zábavní. I když mají hodně práce jsou příjemný. Jiný žák píše: Když se tu chovají jako civilizovaní lidé, proč by tu nemohli bydlet. Např. Ukrajinci se chovají slušně a velmi dobře zastanou přidělenou práci. Můj strýc má zemědělský podnik. Má u sebe dva moc milé pány z Ukrajiny. Jsou slušní. Dělají to, co mají, a nemají k tomu tisíc poznámek jako někteří Češi.

Pokud cizinec pracuje (a přitom není vnímám jako konkurence místním lidem), je slušný a neprodává zrovna drogy, může získat místo a respekt v české společnosti. Podobně se to projevuje v tom, jak vnímají cizince některé děti. Jako by se předpokládalo, že i děti cizinců budou také milé, slušné a ne moc hlučné. Může to být míněno pozitivně - Osobně jsem znal jednoho Rusa. Byl to snaživý kluk. Svým chováním byl lepší než mnoho jiných českých kluků anebo negativně - Nevadí mi, pokud se chovají slušně, ctí naše zákony a zvyky, nepovyšují se nad ostatní obyvatele naší ČR, nedělají zde nějaké špatnosti - např. prodej drog, prostituce …, snaží si najít práci. Nároky kladené na cizince jsou rozhodně vyšší než ty, které jsou kladeny na místní. Souvisí to s „nesamozřejmou“ existencí cizinců v České republice. Ne všichni si zaslouží žít v této republice: Poznala jsem takové lidi, kteří se přistěhovali a vysloveně vyhledávali konflikty. Byli to lidé, kteří by nebyli vítáni nikde, a přesto zde získali povolení k pobytu. Na druhé straně je třeba připomenout, že ve velké části výpovědí českých dětí se objevuje zmínka o kamarádství s cizinci a to, že je vzaly mezi sebe. Patří mezi ně a zažívají spolu normální každodenní životy.

Čtenáře může překvapit, že v knížce našli své významné místo i Romové. Objevili se v mnoha komentářích českých dětí, přestože otázky byly směřovány na názory o cizincích. Názory na ně jsou ve velké většině negativní. Je vykreslen alarmující lokální obraz česko-romských vztahů a Romové se nakonec jeví jako největší cizinci vůbec. To, co píše jeden školák, je „dobrým“ shrnutím stereotypu o této menšině: Romy bych u nás nechtěl, protože nemakaj a berou prachy a ničí, na co přijdou a dělaj, že jsou chudáci. Postavit je pořádně k práci. Při srovnání s „jinými“ cizinci na tom jsou Vietnamci a další cizinci někdy lépe, v jiných případech je školáci hází do jednoho pytle. Někdo se dokonce hrozí vytvoření „Romskovietnamské republiky“: Mě tady ty cizinci dost rozčilujou. Zejména Romové a Vietnamci. Né že bych byla vyloženej rasista, ale tady je Česká, a ne Romskovietnamská republika… Prostě, ať si každý bydlí, kde má. Vlastně ani nevím, kam patří Romové, asi do ňákýho Rumunska nebo mezi Indiány.

http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=1955290

Obrazek


Téměř třicet let (1983 – 2008) vydával v samizdatu knížky – sborníky (od 20 do 40 kusů) jeden venkovský buditel, písmák, vychovatel, ctitel Evy F.,rockový bubeník, malíř, hledač, člověk.

Dochovalo se několik kusů z let 1990 až 2001:

Obrazek











1990; 20 stran

Kapitoly: O práci, Básně, Sen, K čemu nám jsou knížky, Co víme o vodě, Dopis kamarádovi, Naše rodina / Náš domov, Pohádky, Co vidím v mracích, Vzorové postavy českých dějin, Pomáhají nám stroje?

(Psáno na stroji, kopírováno, obálka ručně namalované pastelkami slunce

1991/1992; 48 (53 i s přílohou z Radostína),

Kapitoly: Vzpomínka na prázdniny, Šťastná myšlenka, Básně, Svátky zesnulých, Divadlo, Masopust, Co vyprávěli prarodiče, Zima, Mosty přátelství, Máme rádi domácí zvířata, Moje hry, Můj sen o hezké škole, Moje milá hračka, K čemu nám jsou knížky, Naše rodina, Náš Táta / Maminka, Výlet, Naše třída, Krajina mého domova, O postavách českých dějin, Co pro mne znamená Ježíš Kristus, Můj den, Poznej sama sebe, Můj učitel, Chléb

(Předmluva Josef Lukeš, psáno na stroji, kopírováno, ilustrace dětí, ilustrace obalu Jana Švábová)

1992/1993;56 stran

Kapitoly: Vzpomínka na prázdniny, Krajina mého domova, Naše vesnice, Dušičky, Naše rodina, Naše třída, Cizina, Chléb, Naše zvířata, Postavy českých dějin (co mne zaujalo), Básně, Hračky-věci - stroje, Střípky z deníku, K čemu nám jsou knížky, Co vidím v mracích, Moje hry, Jak vidím učitele, Jaký jsem / Kdo je člověk, K čemu je president, Proč si hrajeme, Školní výlet, Důkaz Boha

(Doslov Josef Lukeš, Zdeňka Piflová, psáno na stroji, ilustrace dětí, ilustrace obalu děti

1993/1994;36 stran

Kapitoly: Když prarodiče byli dětmi, Naše vesnice, Strom, který mám rád, Ráj dětí, Jablíčko, Jak užíváme techniku, Náš chléb, Podzim, Moje milá hračka, Svátky zesnulých, Deník, Zima, Můj domov, Máme rádi domácí zvířata, Škola doma – domov ve škole, Jiný svět (cizina), Život ubohých, Básně, Listy Bohu, Můj učitel, Proč jsou knížky, Naše rodina, Naše třída, Táta / Maminka, Kdo jsem?, Naše řeč, Proč se lidé nemají rádi? – války, Mapy plány bludiště.

(Doslov Josef Lukeš, Jana Štroblová, psáno na stroji, ilustrace dětí, ilustrace obalu děti)

1994/1995;48 stran

Kapitoly:Domov, večer doma, Kdybych byl president, Praha, Škádlivky, Je policie potřeba?, Táta / Maminka, proč se bojím?, Píšeme si deník, Já a rytmus, Můj učitel, Naše řeč, Dopisy Bohu, Naše třída, příroda okolo nás, Učím se…, Naše rodina, Vůně kolem nás

(Doslov Josef Lukeš, průvodní slovo: Jana Štroblová, Erazim Kohák, psáno na stroji, ilustrace dětí, ilustrace obalu děti)

1995/1996;20 stran textu, 20 stran ilustrací

Kapitoly: Krajina kolem nás, Naše vesnice, Prázdninové příhody, Dětskýma očima, Jakou barvu má radost – jakou smutek?, Moji spolužáci, Svátky zesnulých, Hudba je můj kamarád, Píšeme si deník, Rodina o vánocích, Já a čas, Oblíbené zvíře, Táta / Maminka, Můj strach, S hračkami si hraji rád, K čemu jsou na světě presidenti?

(Psáno na stroji, ilustrace dětí, ilustrace obalu děti – domalován pastelkami)

1996/1997; 48 stran textu a ilustrací

Kapitoly: Kdo jsem?, Učím se – abych…, Deník, Vánoce, Strašné sny, Moje roční doby, Dopisy Bohu, Cizina, Co vidím v mracích, Život ubohých, Poesie, jak naši rodiče pracují, Proč čtu?, Je nebo není Bůh?, Co je láska, proč jsou války, Naše třída, Spaní ve škole, Můj pedagog, Velká hádanka – co je člověk?

(Průvodní slovo:Pavel Kopřiva, Josef Lukeš, Jana Štroblová, Jan Pikous, Erazim Kohák, Marie Špačková. Psáno na stroji, ilustrace dětí, ilustrace obalu děti)

2000-2003 Vychází sborník jednou až třikrát do roka v průměru s 32 stranami, pravidelně slovem a obrazem sponzorují: Jiří Žáček, Jana Štroblová, Zdeněk Matějšek, Erazim Kohák, Jakub Noha, Pavel Jurkovič, Zdeňka Krejčová, Jan Pikous a na jednu obálku dal svolení Vladimír Komárek)

V letech 2005 vznikl jeden projekt v Olomouci (za účasti několika škol) – průvodní slovo dodal Tomáš Mazač, v roce 2008 editor vytvořil sborník pro školu T.G.M. v Plzni.

Tolik stručně (pravděpodobně neúplně) o (knižních) projektech „Dětskýma očima“.

Několik odkazů, kde se objevuje „dětskýma ořima“

http://skoly.praha-mesto.cz/parent5074/21024_Svet-detskyma-ocima

http://www.nbk.cz/clanky/biblicke_stvoreni_detskyma_ocima

http://www.ostrava2015.cz/web/structure/detskyma-ocima-106.html

http://laaaaaaaaska.blog.cz/0612/detskyma-ocima

http://www.adam.cz/clanek-2006062501-svet-ocima-deti-jaky-je.html

http://www.londynska.cz/plany/hodiny10.pdf

Dětskýma očima / Through a Child's Eyes  Rok: 2005; Délka: 54 min
scénář: kamera: hudba: Martin Guinness střih: Mary Jane St. Vincent Welch

Synopse: Na světě je mnoho lidí, kteří musejí přežít za méně než jeden dolar na den. Ale co to vlastně znamená žít v tak hrozné chudobě? Své dojímavé a zároveň povznášející lidské příběhy života v bídě vypráví sedm devítiletých dětí z Indie, Egypta, New Yorku, Rumunska, Kambodži, Rwandy a Brazílie. S opravdovostí a výřečností nám sdělují své životní zkušenosti, zároveň si však dokázaly uchovat svůj veselý duch dětství. Film Dětskýma očima nabízí pravdivý obraz života kolem nás.

Pihoun od Slavoše Autor: Platák Karel. Dětskýma očima viděný a dětským jazykem převyprávěný svět dvacátých let minulého století. ...

Použité ilustrace od žáků ZŠ Čtveřín, Svijanský Újezd, Sojovice u let 1990-2003

Další (a podrobnější) je na

detskymaocima.webnode.cz

Celý projekt je věnován Mgr. Evě Futerové,

jejím dětem a všem, ktré baví učit a učit se.

 

Náhledy fotografií ze složky portréty andělů

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

What causes superior blood pressure

(ANumsmigefleme, 8. 10. 2018 3:27)

Compression est comment dur votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur determination pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque set votre coeur bat, il pompe le sang a tous egards vos arteres a la prendre facilement de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/prix-cialis-algerie/

Violent blood stress

(AZoopInvexonge, 26. 7. 2018 23:23)

Torsion bras de quelqu'un est comment poupe votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur determination pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque culture votre coeur bat, il pompe le sang par de vos arteres a la flanerie de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/acheter-cialis-professional/